LADISLAV HRMA: BYLA TO JÍZDA, NA KTEROU NIKDY NEZAPOMENU

Ladislav Hrma zastával v Texasu během let mnohé funkce. Stále je prezidentem Longhorns, v předchozích letech trénoval A-tým žen i mužů a právě v posledním zmiňovaném kádru byl dlouhodobě také jedním z nejlepších hráčů.

V A-týmu Texasu jsi působil od založení, ale sport s děrovaným míčkem jsi hrál už déle. Jaké byly tvoje florbalové začátky?
To už je tak dávno, že ani nevím, kdy to bylo. Jako většina jsem se seznámil s florbalem na základní škole, kde mě jeden spolužák vzal i na zkušební trénink do klubu z nedalekých Petrovic. Tam jsem hrál do starších žáků a následně jsem se přesunul do Chodova, kde jsem zažil skvělá léta až do vzniku Texasu.

Vraťme se tedy o dvanáct let zpátky do doby, kdy Texas ještě neexistoval. Pamatuješ si, kdo byl u zrodu myšlenky a kdy jste vůbec reálně začali uvažovat o vytvoření zcela nového klubu?
Tato myšlenka se rodila v průběhu celé poslední sezony našeho ročníku na přelomu juniorů a mužů, kdy jsme začali přemýšlet co bude dál. Nemohli jsme florbalu dávat tolik času, abychom zůstali v A-týmu na Chodově, tak jsme museli najít jinou cestu, jak s florbalem dále pokračovat. Finální rozhodnutí padlo na zimním soustředění, kde se ta naše „parta“ shodla, že do toho jdeme. Právě tam i poprvé zazněl název Texas. Je složité jmenovat borce, kteří byli u zrodu myšlenky, protože se zapojilo hodně lidí. Ať už z našeho ročníku na Chodově nebo i kamarádi z jiných klubů.

Jak složité bylo v té době vlastně založit klub? Co všechno bylo potřeba udělat?
Když se chce, tak jde všechno. S Petrem Kukačkou jsme oběhali pár úřadů, domluvili vše na florbalové unii, sepsali některé dokumenty a bylo to. Měli jsme velkou motivaci, protože jsme dělali něco, co nám přinášelo zábavu, přátelství a spoustu nezapomenutelných zážitků.

V první sezoně jste byli hodně suverénní. Jak vzpomínáš na původní partu Texasu?
Parta byla vždy super a nebylo tomu samozřejmě jinak ani v první sezoně. S většinou jsme se znali mnoho let a rozuměli jsme si. Nebylo nás v té době hodně, ale nám to stačilo. Hodně jsme na začátku těžili z laufu, který jsme si převedli z Chodova a to bylo znát na výsledcích. 

Postupně se do klubu zapracovali hráči z dalších pražských klubů, ale také jiných měst a krajů. Mnoho pozdějších opor pocházelo především z okolí Plzně. Jaké byly vazby Texasu právě do tohoto zákoutí republiky?
Tady to je velmi jednoduché. Tehdy k nám úplnou náhodou přišel Václav Cihla z Domažlic. Zpětně hodnotím tento příchod jako pravděpodobně ten nejdůležitější v historii mužského týmu. Venca byl známý v celém plzeňském regionu a mohl tak doporučit náš klub florbalistům, kteří šli do Prahy za školou nebo prací. Díky němu si nás vybralo několik skvělých hráčů a hlavně kluků do party. Postupem času se i naše cesty několikrát ubíraly směr Domažlice na turnaje, soustředění a tmelící akce. Venca navíc přenesl do Texasu i své trenérské zkušenosti a brzy se ujal pozice hrajícího kouče.

Dlouhá léta jsi byl jedním z pilířů obrany, ale v průběhu sezony 2012/13 ses přesunul do útoku, kde jsi už zůstal. Jaký byl důvod této změny?
Já jsem v útoku začínal, poté jsem se v Chodově přesunul do obrany a s příchodem do Texasu jsem v tom pokračoval. Ani nebyl čas a myšlenky na změnu. Ve výše zmíněném ročníku nám to ale na hřišti moc neklapalo a chyběl centr. Tak jsem to zkusil a docela se mi tam herně i bodově dařilo a týmu to také pomohlo. V dalších sezonách přicházeli do týmu skvělí obránci, takže už nebyl důvod se vracet zpátky.

V dresu s hvězdou a posléze Longhornem na hrudi jsi odehrál 206 zápasů a za celou tu dobu jsi posbíral pouhé 4 trestné minuty! Až by tě člověk podezříval, že jsi musel vypouštět osobní souboje. Čím si vysvětluješ pouze dva menší tresty za celou kariéru?
Málo trestů jsem měl i dříve v Chodově, kde jsem určitě souboje nevypouštěl, protože by mi to trenéři dali hned najevo.
Jestli jsem je nějak podvědomě vypouštěl v Texasu, to nevím, ale určitě ne cíleně. Vždy jsem se snažil hrát více hlavou, než zbytkem těla. Možná proto těch trestů bylo tak málo. Na druhou stranu taky vím, že jsem několik dalších „dvojek“ mohl dostat, ale rozhodčí mě ušetřili.

Dokážeš si vzpomenout, za co ty tresty byly? Do roku 2016 jsi byl kapitánem týmu. Nejednalo se o poznámky k rozhodčím po jejich rozhodnutích?
Ta vyloučení si pamatuju a ani jedno jsem nedokončil na trestné lavici, protože jsme v obou případech dostali branku. Jednalo se o nedovolenou vzdálenost a sekání. S rozhodčími jsem byl vždy v pohodě, tak proto možná jen ty dva tresty.

Ve tvé kariéře texaského hráče byly dvě přestávky. Převážnou část sezony 2013/14 jsi odehrál v Kolíně. Proč ses tak tenkrát rozhodl a co ti štace u Pittbuls dala?
S kluky z Kolína jsme několik let jezdili na letní a zimní turnaje, a tak jsme se hodně znali.
Tou dobou jsem se už začal i hodně vzdělávat a uplatňovat jako trenér a jednou přišla možnost jít trénovat dorostence a juniory právě do Kolína. Nabízela se i možnost spojení s hraním za místní mužský tým a být v partě kamarádů z neligových turnajů.
Musel jsem samozřejmě řešit, co s Texasem. Kluci to nesli ze začátku těžce, ale později to pochopili. Byla to pro ně i příležitost si otestovat, jaký bude tým beze mě. Zpětně to rozhodně hodnotím jako dobrý krok pro všechny strany.

O tři roky později ses stal prvním nehrajícím trenérem Texasu. Kluky, se kterými jsi léta nastupoval v dresu na hřišti, si najednou ve své typické kšiltovce vedl ze střídačky. Jak vzpomínáš na první zápasy, když sis musel zvyknout na novou roli?
Vzniklo to asi tak nějak přirozeně. Už jsem v té době několik let trénoval, tak proč nekoučovat právě texaské muže. Tenkrát jsem vycítil, že můžu týmu z této pozice hodně pomoci. Kluci tuhle změnu přijali a vše klapalo. Dokonce se nám povedl postup do divize, kde jsme zanechali dobrý dojem. 

Od loňské sezony trénuješ A-tým Panthers Praha. Porovnej trenérská angažmá v týmu tvých dlouholetých kamarádů jako byl Texas a celku, do kterého jsi přišel zvenčí.
To je těžké porovnávání. V Texasu jsme byli parta, která neměla příliš vysoké výsledkové ambice. Našim cílem bylo vyhrávat, ale hlavně se bavit. U Panthers je to podobné, ale ještě o několik úrovní výše v nasazení a v tom, co hráči florbalu obětují. V Texasu by nebylo reálné věnovat čtyři dny týdně florbalu nebo tři měsíce letní přípravě. Nejde to tedy příliš porovnávat, protože oba týmy si vybraly jinou cestu florbalovým prostředím a je super, že obě tento sport umožňuje. 
Ale přeci jenom jsem našel něco společného. V obou týmech byla a je úžasná parta, kterou bych za nic nevyměnil a to je to pro mě tím, co mě na tom vždy bavilo a baví nejvíce. Výhry, poháry a tituly jsou super, ale ty zážitky s kamarády jsou pro mě důležitější.

Právě bývalý tým Panthers D nyní původní texaský A-tým nahrazuje. Proč právě oni? Představ je fanouškům.
Nastala doba, kterou jsme na začátku mohli čekat, ale nikdo si ji nepřipouštěl. Poslední dvě sezony už se o tom více mluvilo. Většina hráčů z té staré party už se usadila, oženila a stala otci. Nastal tedy okamžik rozhodnutí, co bude dál. Kluci se domluvili, že v „áčku“ dál hrát nebudou. Někteří půjdou do „béčka“, jiní skončí a ostatní přestoupí jinam. V mládeži nám zatím kluci teprve dorůstají do juniorského věku, takže zatím nebylo kým doplňovat. Proto se uvolnilo místo pro nový A-tým Texasu. Ve stejné době se v klubu Panthers řešilo téma, jak bude vypadat organizace mužských týmů a tak se nabízela možnost vzít uzavřenou partu mladých kluků a „přenést“ ji do Texasu.
Je to mladý, kvalitní a ambiciózní tým, který mi hodně připomíná nás před těmi dvanácti lety. Věřím, že to zaručí mužům Texasu další dlouhodobou budoucnost a dobré jméno ve vyšších soutěžích.

Tohle je ale rozhovor hlavně o tvém působení v původním týmu. Na závěr trochu zabilancuj. Co ti těch 12 let dalo a na co budeš hlavně vzpomínat?
Je to dlouhá doba, ale uteklo to rychle. Byla to jízda, která měla dobré i špatné okamžiky, na které nikdy nezapomenu. Dokázali jsme vše, co jsme mohli a teď už je na dalších, aby v tom pokračovali a rozepsali novou etapu mužského Texasu. Ta naše „stará garda“ bude pokračovat v další etapě života. Určitě zůstaneme v kontaktu, aby naše parta žila dál. 

Bilance Ladislava Hrmy v Texasu:
Branky: 107 (3.)
Asistence: 119 (1.)
Body: 226 (2.)
Trestné minuty: 4 (32.)
Odehrané zápasy: 206 (3.)
Vstup do klubové Síně slávy: 2013/14
pozn.: V závorce je uvedené historické pořadí v dané kategorii.