Radujte se a oslavujte! 4 výhry v kolínské rovině

Na svatého Martina mladší žáci zajeli do Kolína, kde se ale neoddávali pohostinnosti místních ochutnávajíce pečenou husu s knedlíkem a zelím, ale přijeli tam hrát 1. koš své kategorie.

První soupeř Nehvizdy jsou běhaví, šikovní a vcelku i zajímavě hrající soupeři. Nesmíte je pustit rozehrávat, snažíte se zachytávat balonky a snažíte se rychle zakončovat. Když se Vám to povede, vyhrajete třeba 7:5 jako my.

Recept na rivala ze Střešovic je obdobný, navíc musíte hlídat dorážky z brankoviště a hlídat výborně technicky připravené hráče. Zápas byl velmi dramatický a ke konci opravdová nervy drásající přetahovaná. Zde si dovolím takovou historku – na začátku turnaje jsem se kochal zápasem soupeřů a hoši z Tatranu, netušíce vedle koho stojí, si povídali: „Hele, ty Petrovice dáme. Nehvizdy jsou easy. Kolínu chytá ten mrňous. Hele, ale jestli Texasu přijede ta holka, tak to jsme v …“ A hele, Róza přijela. Nutno říct, že Rózu i Kryštofa si velmi důkladně hlídali, jenže se nám tu najednou vyloupnul Vojta a z různých situací dal 3 góly. Výsledek 7:6 s Tatranem vždycky potěší.

Sympatické družstvo Petrovic, se kterým jsme si navzájem ve vypjatých chvílích zápasů na turnaji fandili, bylo v cestě k výhře a tak sympatie šly stranou. Jejich již čtvrtý zápas v nohách byl znát. Jejich početní převaha nezabrala a hlídání klíčových hráčů bylo poměrně úspěšné. Kontroverzní rozhodnutí nastalo při našem vedení o 4 góly, kdy rozhodčí považoval Rózy driblování za naší bránou s tanci podobným pohybem a obdobným pohybem protihráče v našem brankovišti za zdržování a nařídil nájezd. I přes několikanásobné opakování: „Fando, hlavně nepadej“, Fanda padnul a padl tak i gól. I tak jsme hochům poslali ještě jeden fík na rozloučenou na konečný stav 10:6.

Pořádající Kolín byl velmi produktivní a nechtěl spoustu svých fanoušků v hledišti zklamat, i proto hrál nad očekávání dobře a jeho skalp Tatranu všechny dost překvapil. Právě s Kolínem se čekalo nejdéle (přes 4 minuty) na úvodní gól zápasu. Obě družstva už byla dosti vyčerpaná a celý den na hale přeci jen unavuje. Fanda v bráně si asi šetřil formu a při posledním zápase vytasil několik perfektních zákroků, kterými mařil radost místních. Stále stejný recept, chcete-li klíče k vítězství, platily i na Kolín.  Výsledek 5:3 tak znamenal čtvrté vítězství v řadě a vynesl nás na pomyslné první místo prvního koše mladších žáků.

Stojí za to zmínit velmi dobrou práci všech hráčů a vypíchnout třeba zatím méně zkušeného Patrika s jeho jednoduchými přechody do útoku i příkladným pohybem na hřišti. Když opomeneme některé zbrklé činy, tak přinejmenším zápas proti Tatranu byl Vojtův možná nejlepší životní zápas. Adam nesmí upřednostňovat střelbu odkudkoliv před nutnou „černou“ prací při tvorbě nahrávek a odebírání míčků soupeřům. HáHáčko překvapuje trenéra i soupeře svou dovedností, kterou si bude určitě rád zlepšovat zvýšením tempa na tréninku. A Róza s Kryštofem? Skvělá práce a teď nastává posunování vlastních limitů, zvyšování rychlosti a zároveň práce s vlastní hlavou je obtížný úkol, ale určitě se do budoucna vyplatí. Za turnaj hráčům, asistentu Štěpánovi, rodičům, soupeřům i pořadatelům děkuje Jiří Podlaha